Jednoduchý švestkový jahelník

Pozdní (babí) léto začíná okolo poloviny srpna a končí podzimní rovnodenností, následuje přechodové období DOJO, které trvá 18 dní a poté pozvolně přichází podzim.

Přechody mezi ročními obdobími jsou pozvolné, není to přesně ze dne na den, jak jsme zvyklý v tomto uspěchaném světě, kde je vše dopředu naplánované. Přijali jsme za své, řídit se přesnými termíny, snažíme se plnit včas zadanou práci, abychom měli pocit, že jsme nezklamali. Jenže tento model není dlouhodobě funkční.

Přijetí současného uspěchaného modelu žití z velké míry generuje stres, pocit nedostatečnosti, provinění a další toxické emoce, které se otiskují v našem těle. Spouští se kaskáda rekcí, jejichž konečným výsledkem je produkce stresových hormonů a jejich následné negativní působení v těle. Je jen na nás a našem vnitřním nastavení, zda se nám budou více aktivovat stresové (sympatické) nebo klidové (parasympatické) reakce, ovlivňující veškeré pochody v těle.  Všechny emoce jsou potřebné a občasné prožití jejich negativních stránek je v pořádku. V malé míře jsou tu od toho, aby nás chránily, ale ne aby nás ovládaly, jako tomu bývá ve většině případů. Národy žijící poklidným životem v souladu s přírodními biorytmy neznají civilizační choroby, jako je metabolický syndrom, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký cholesterol a syndrom vyhoření.

Z pohledu celostní medicíny se každé roční období vyznačuje určitou emocí, která daný element posiluje. Trvá-li ale dlouhodobě a intenzivně, naopak dochází k oslabení elementu, a to se otiskuje do všech procesů v těle i do procesu trávení přijaté stravy. 

Duše YI, která vyjadřuje intelekt, přebývá ve slezině a je zodpovědná za tvorbu myšlenek, memorování, studium a koncentraci. Emoce jako je zádumčivost, přílišné přemítání, hloubání velmi oslabují energetickou dráhu sleziny, především v období babího léta.

Emocí podzimního období, které se projevuje skrze plíce a tlusté střevo, je smutek. Smutek má v naší psychice své místo, a pokud ho máme žít v souladu sami se sebou, musíme ho brát na zřetel. Nalezneme-li odvahu propadnout zármutku, zjistíme, že místo slabosti v nás buduje sílu, přestože při truchlení nad tím, co jsme ztratili, pociťujeme nesmírnou bolest. Tím ale dokážeme vidět, co je pro nás opravdu důležité. Ve své celistvosti nám smutek ukazuje, jak moc dokážeme milovat a neexistuje silnější okamžik než tato lidská zkušenost. Máme možnost nahlédnout, čeho si nejvíce ve svém životě vážíme, a dává nám možnost nasměrovat svou energii tak, abychom se stali tím, čím opravdu chceme být. Podstatou smutku není lítost, ale to, že se musíme něčeho vzdát. Po prožitém smutku přichází katarze – jeho největší dar. Plně si uvědomujeme, co ještě máme a co to pro nás znamená. Takové katarze se prolnou s naší bytostí a zůstávají v našich srdcích. Stáváme se hlubší částí nás samých posíleni prožitou ztrátou.

Dlouhodobě nevyjádřený žal naopak velmi vyčerpává dráhu plic a tlustého střeva, způsobuje stagnace, akumulace a v konečném důsledku může způsobovat vznik „hrudek, útvarů“ prsou, špatnou filtraci potravy přes střeva, vzduchu skrze plíce a dochází k nedokonalému oddělení esence a nečistot. Proto je vhodné v podzimním, většinou melancholickém období, přijmout smutek, který se objeví, najít v sobě sílu plně ho prožít a pokračovat dál posílen prožitou a odevzdanou emocí. Neseme-li si neprožitou emoci v sobě dál a děláme-li, že o ní nevíme, časem se to projeví na kondici našeho těla, oslabeném trávení a dalšími negativními procesy. Ať se stravujeme sebe líp, emoční rozpoložení a myšlenky v našem těle jsou silnější než účinky přijatých potravin.

Kvalita stravy je důležitá, ale člověk je BIO-PSYCHO-SOCIO-ENERGO-SPIRITÁLNÍ bytost. A právě ta neviditelná a neprozkoumaná ENERGO-SPIRITUÁNÍ ROVINA (tj. vědomí) se v poslední době čím dá více ukazuje jako nesmírně důležitá součást k dosažení harmonie, zdraví a radosti společně s přijímaným jídlem.

Potraviny, kterým bychom měli co nejvíce eliminovat po celý rok jsou:

  • tučné, smažené a rafinované potraviny
  • sladkosti (sušenky, koblihy, donaty a další komerční sladké pečivo….)
  • mléčné výrobky – především ty slazené, ochucené, obarvené – ochucené jogurty, mléka, lipánky, ochucené tvarohy, mléka v tetrapacku ochucené sýry, žervé  (z ekologického hospodářství si mléčné výrobky dopřát můžeme v podobě základních potravin – tvaroh, syrovátka, čerstvé mléko, přírodní žervé, občas kvalitní sýr)
  • bílá pšeničná mouka a výrobky z ní
  • káva
  • zmrzlina
  • studené nápoje z lednice
  • jakékoli soft nápoje – limonády, coca coly, energetické nápoje, sycené nápoje CO2 
  • komerčně zpracovaná strava
  • konzervovaná strava

Kvalita a harmonie elementu Země – období babího léta, které se projevuje skrze orgány slezinu a žaludek, má zásadní vliv na naše trávení. Ovlivňuje transformaci přijaté stravy na menší částice a jejich distribuci po těle. Mezi potraviny posilující tento element patří jáhly a tepelně upravené ovoce. Níže nabízím možnost, jak jáhly upravit 🙂

Švestkový jahelník

Suroviny do formy o rozměrech cca 30 x 30 cm:  

  • 200 ml jáhel 
  • 650 ml studené vody 
  • 700 g očištěného vypeckovaného ovoce (švestky, ringle, blůmy)
  • 150 ml alternativní smetany /ovesné, rýžové, mandlové/ nebo kravské smetany nebo kokosového mléka
  • 50 g rozpuštěného másla nebo olivového oleje + na vymazání formy
  • 100 g nesířených rozinek nebo na malé kousky nakrájené datle 
  • 80 g třtinového cukru (kdo nechce dávat cukr, nahradí ho sušenými rozinkami nebo pokrájenými datlemi) + cukr nebo datlový sirup na posypání ovoce.
  • 100 g mletého máku (použijeme-li švestky nebo blůmy)
  • 1 ČL skořice

Postup přípravy:

  1. Jáhly propláchneme studenou vodou a 2 x spaříme horkou vodou.
  2. Nasypeme je do mísy a přidáme k nim rozinky nebo datle, třtinový cukr, přilijeme vodu, smetanu a rozpuštěné máslo.
  3. Zapékací nádobu vymažeme máslem a nalijeme do ní hmotu z mísy.
  4. Švestky vypeckujeme, opatrně poklademe navrch jahelné hmoty, podle sladkosti ovoce přisypeme cukr nebo pokapeme datlovým sirupem a posypeme mákem smíchaným se skořicí.
  5. Vložíme do vyhřáté trouby na 175°C a pečeme 1- 1 ½ hodiny až se veškerá tekutina vstřebá do jáhel.
  6. Doba pečení je závislá na výšce vrstvy jahelníku ve formě. Použijeme-li širší formu a tím pádem bude jahelník nižší, stačí doba pečení okolo 1 hodiny.
  7. Po upečení necháme jahelník zhruba 30 minut odpočívat. Lépe se servíruje a nerozpadá se.
  8. Doporučuji konzumovat teplé. Po vychladnutí jahelník ztuhne a už to není ono.

Poznámka:

  • Kdo nemá rád mák, posype ovoce mletými ořechy (vlašské, lískové). Nebo tuto vrstvu zcela vynechá a použije jen skořici a trochu cukru.
  • Množství cukru na posypání ovoce se odvíjí od jeho sladkosti/kyselosti. Čím sladší ovoce, tím méně cukru.
  • Namísto vody a smetany lze jáhly „vařit“ v jablečném moštu.
  • Lze použít i jablka nebo hrušky, které nastrouháme nahrubo a vrstvíme na jáhly před upečením.

Add a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.